Město Znojmo se zapojilo do projektu Zeleň v městském prostředí. Výzkum vede Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity z Lednice ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.Cílem zkoumání je zjistit, jak je zeleň ovlivňována městským a zároveň výrazně suchým prostředím a definovat opatření pro zlepšení podmínek pro růst stromů a další zeleně.
„Zeleň je pro mě velmi důležité téma a to, jak se o ni staráme, přímo ovlivňuje naše nejbližší okolí i nás. Proto jsem rád, že se nám podařilo být jedním ze čtyř měst v ČR, kde výzkum probíhá. Věřím, že výsledky nás mohou v péči o zeleň posunout ještě dál a že budeme inspirací minimálně pro celou Českou republiku,“ nadšeně k tomu dodal starosta Znojma ing. Jakub Malačka. Výzkumný projekt byl zahájen už v loňském roce inventarizací dřevin, hodnotil zástavbu a komunikace, zelené plochy, instaloval dvě meteostanice k měření mikroklimatických detailů. Nyní ve spolupráci s pracovníky Městské zeleně Znojmo byla zavedena do půdy čidla k měření vlhkosti a teploty, s cílem zjistit, jak dešťová a závlahová voda proniká ke kořenům stromů. Injektovali k nim i hydrogel a výživový přípravek.Ovšem nyní jde o to, jak je v projektu městské prostředí vymezeno. Zda pouze městským centrem, nebo katastrem města, respektive těch jeho částí přimykajících se k urbanizovaným lokalitám. Ve Znojmě je zeleni v městském centru věnována, dá se říct, odpovídající pozornost, spočívající v ošetřování zelených ploch a květinových záhonů, dendrologické revitalizaci parkového pásu i samostatných parkových lokalit. Jsou i místa, tak říkajíc v pořadí (vnitroblok Masarykovy kolonie) a snad i ta, o nichž se zatím nemluví (plácek na Přímětické, kde stával Dětský domov)… Je věcí názoru na řešení zkrášlování odlážděných míst rostlinami v truhlících. Žel mimo péči, kromě sekání
vzrostlé trávy, jsou městské periferní části, zejména ty přimykající se k městu ze severu. Osou této nevábné lokality je potok Leska a k němu přichýlené příbřežní partie, většinou s vizáží
džungle plné křovin a náletové vegetace a černých skládek odpadu. Jedná se patrně o nejvíce a dlouhodobě zanedbané území v těsné blízkosti znojemského intravilánu. Táhne se v délce zhruba čtyř kilometrů od jižního okraje Přímětic až k hranici s dobšickým katastrem pod OC Baumax. Je přitom zřejmé, že městská zástavba se bude rozrůstat právě tím směrem. V těsné blízkosti už nyní jsou obytné domy v jižní části Městského lesíku i vilové rezidence Horní a Dolní Lesky.
   

Čtenářům a adresátům Rojnosti, k nimž patří i městští radní a zastupitelé, byl už předložen návrh možné přeměny potoční nivy v relaxační a rekreační zónu se stezkou k použití chodcům, cyklistům i bruslařům, a ve vhodných místech doplněnou nářadím pro kondiční cvičení, dětské hrátky, odpočívadla. Vše zatím bez jakékoliv odezvy z vedení města. Jediné, co se zatím kolem potoka děje, je ne příliš citlivá a pouze technická úprava koryta v místech za Červeným mostem.

Častým argumentem nezájmu o Lesku je její dlouhodobý vodní podstav. V poslední době byla většinou vyschlá. Důvodem není jen srážkový deficit a nízká hladina podzemní vody, ale též, zdá se, její zanedbaná prameniště. Takový soud vychází i z pohledu na zpustlá torza kolektorů, v nichž voda zřejmě je. Tedy s jistotou to lze říct o sběrném objektu v blízkosti nádrže Hnědka, do něhož voda proudí a podle akustického odhadu v hojném množství. Pochází nejspíš z tzv. Fukačova pramene. Odtud a z dalších pramenů v okolí bylo druhdy zásobováno vodou středověké Znojmo. Kam se nyní voda odtud ztrácí, není známo. Po zjištění této skutečnosti by pramen mohl napájet koryto Lesky a udržovat ji v morfologicko-ekologickém stavu.
Pokud je zájem starosty Malačky o stav znojemské zeleně skutečný a komplexní, pak by se mohl na některé ze svých relaxačních cyklovyjížděk podívat i tam a věnovat Lesce i úřední pozornost.