OS ve Znojmě - životní prostředí

V roce 2020 vyhrála celostátní anketu Alej roku o nejkrásnější stromořadí i Svárovská alej. Stromy byly zasazeny v rámci výsadby Stromů svobody v roce 1920. Teď však má 48 lip lemujících silnici mezi Chlumem a Svárovem kvůli opravě a rozšíření silnice padnout k zemi. Na jejich záchranu proto loni vznikla petice.

"V Jevíčku byla beseda s Leo Pavlátem, ředitelem židovského muzea. Pan Pavlát velice emocionálně mluvil o svém rodném kraji a my jsme projížděli touto alejí a během té jízdy se mě Hynek zeptal, jestli vím o tom, že se ta alej má kácet? Mně spadla čelist - chvíli bylo ticho a pak jsem řekla něco v tom smyslu, že s tím by se mělo něco dělat.
Nám od začátku nešlo o to abychom zastavili rekonstrukci silnice, ta silnice je skutečně ve špatném stavu. My od začátku usilujeme pouze o üpravu toho stavebního projektu ve smyslu tom, aby mohla ta alej zůstat bez nějakého brutálního likvidování.
A jestli k tomu něco mohu říct, tak v té petici je napsaný jeden citát: Jestli je něco mezi nebem a zemí, tak to jsou stromy."

"V době, kdy je zima, sněží, fouká vítr, tak tím že ty stromy jsou kolem té silnice, tak vlastně tu silnici chrání proti tomu, aby byla zavátá sněhem do té doby, než se sem dostanou silničáří a jsou schopni tu silnici prohrnout a posypat.
Základ není v tom řešit jednu mediálně známější kauzu, ale vyřešit to systemově tím, že na každé okresní správě silnic bude nějaký arborista, ktreý se o ty aleje bude starat trvale. Protože jestli to dopadne tak, že vykácíme každý strom, který nám přijde nějaký nevhodný, nebo zabijeme každé zvíře, které nám nějak překáží, tak co tady zůstane potom? Poušť? Já nevím teda, kdo by chtěl bydlet na poušti."

"Ten projekt mi přijde hrozně nešťastně udělanej, protože se týká dvou krajinných prvků. za a. je to březová alej která vede ke Svárovu od Malé Roudky. Ale hlavně se také týká tady té lipové aleje, která je směrem ze Svárova na Chlumskou. Pán který tady měl na starosti ten projekt, by vykupoval pozemky, tak tomu jsem lobovala za tu alej. Chtěla jsem, ať zůstane zachovaná, ať se to promítne v těch plánech rekonstukce, což on teda zhatil, že je to příliš nákladné. Začala petice a já jsem nechápala, kde se vzalo tolik podpisů.. Že těm lidem tak záleží na stromech, na aleji.
Ty lípy jsou symbolem národa. Ty lípy tady nebyly pro ty, kteří to sázeli, ale počítali s tím, že tady budou jejich děti a jejich vnuci. A myslím si, že by to mělo být zachovaný dál, protože lípa ve 100 letech není stará lípa, ale je to lípa v nejlepších letech. A já si myslím, že těch stromů bychom si měli vážit."

"Hned jak jsme se dozvěděli, o záměru rozšíření silnice, tak jsem kontaktoval okresní správu silnic a snažil jsem se dohodnout na nějakém kompromisu. Oni nebyli v žádném případě ochotni přistoupit k jaýmkoliv úpravám projektu.
Ve vyjádření Centra pro regionální rozvoj je také uvedeno, že má přispívat k eliminaci negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Je sice pravda, že když se udělá nový povrch vozovky, tak to nějaký pozitivní vliv vzhledem k hluku může mít, ale když zmizí kolem silnice ty stromy, tak naopak se hluk od silnice bude šířit. Jestli mi někdo chce tvrdit, že když se vykácí přes 200 stromů, že se tím eliminují negativní vlivy na životní prostředí, tak nevím, co k tomu mám dodat."

"Jsou to biotopy mnoha druhů živočichů. Je tady ale ta funkce krajinného rázu. Ten malebný ráz krajiny nemůže být utvářen čímkoliv jiným. Ten nepochybně není utvářen krásným černým asfaltem, ten nepochybně není utvářen nekonečnými lány zemědělské půdy. Jsou to právě a jen aleje, které jsou tím nosným prvkem krajinného rázu.
Nám od začátku nešlo o to abychom zastavili rekonstrukci silnice.
Jak by měl postupovat orgán ochrany přírody, když dostane žádost o povolení kácení? Musí si nechat předložit v prvé řadě souhlas se zásahem do krajinného rázu. To tady vůbec nebylo. Druhá věc je ta, že musí sám provést nějaké šetření. Žádné ohledání, tedy místní šetření nebylo provedeno. Podíváme-li se na výčet stromů tak zjistíme, že už jen obvody kmenů, respektive průměry kmenů jsou prostě opsané z toho dendrologického průzkumu z přelomu let 2016 a 2017. Orgán ochrany přírody, odbor tvorby prostředí Velkých Opatovic neprovedl jakékoliv vyhodnocení funkčního a estetického významu, tak jak paragraf Zákona o ochraně přírody a krajiny požaduje, a spokojil se tím, že napsal, že bude provedena náhradní výsadba v počtu vyšším, než je počet kácených stromů. Kde bude provedena, kdy, na jakých pozemcích, komu ty pozemky budou patřit, to tam vůbec není řešeno. Čili je to rozhodnutí veskrze nezákonné. Takže jsem podala dva po sobě jdoucí podněty a na základě toho Česká inspekce životního prostředí pozastavila kácení, a proto k dnešnímu dni ty stromy stojí.
Zůstává rozum stát nad tím, jak vůbec něco takového mohlo být připravováno. Jak je vůbec možné, že v době kdy čelíme klimatické změně, někoho napadne připravit projekt tak, že zcela arogantně počítá s tím, že definitivně zanikne kus krajiny, jejíž specifický ráz je nezpochybnitelný, a dokonce jejíž součástí je Alej svobody, stoletá lipová alej."

Naše životní prostředí