Okrašlovací spolek ve Znojmě má ve městě dlouholetou historii a tradici. Sdružuje angažované občany i odborníky, kterým není lhostejná podoba a další vývoj veřejného prostoru ve městě a kteří rozvíjejí obecné podvědomí o kulturně-historických a krajinně-ekologických hodnotách Znojma a jeho okolí. Z těchto důvodů podal spolek již v roce 2007, kdy se začalo hovořit o revitalizaci Městského parku ve Znojmě, ideový nástin, jakým směrem by bylo podle názoru spolku vhodné se při návrhu oživení a rekonstrukce ústředního městského parku ubírat. Byli jsme seznámeni se základními představami Ateliéru Tišnovka, který ve výběrovém řízení zvítězil v zakázce o zhotovení projektové dokumentace k revitalizaci parku, a doufali jsme, že pečlivý a profesionální přístup, jehož jsme byli ze strany architektů Todorova a Říčného svědky, bude zárukou kvalitního díla, jehož výstupem bude pro všechny strany uspokojivá realizace náročného projektu. Kladně též působila reference na Ateliér Tišnovka od pracovníků NPÚ Dr. Kozdase a Ing.arch. Rudolfové, členů našeho spolku.

V roce 2009 jsme se však čím dále více přesvědčovali, že komunikace projektanta i tehdejší radnice s občanskou veřejností začíná „pokulhávat“ a že vlastně nevíme, kterým směrem se práce na projektové dokumentaci ubírají. Mezitím bylo v květnu 2009 vydáno územní rozhodnutí k celému projektu a zahájena příprava k stavebnímu povolení. K veřejné prezentaci projektu v této fázi vůbec nedošlo. Pro zajímavost uvádíme debatu s Ateliérem Tišnovka na půdě našeho spolku nad projektem rekonstrukce Komenského náměstí, ležícího uprostřed parku, kdy jsme dostali možnost vyjádřit názor až ve chvíli, když už projekt byl těsně před zahájením realizace a prakticky už nešlo nic ovlivnit či změnit.

Po změně ve vedení radnice v listopadu 2010 jsme se snažili na problematiku revitalizace parků upozornit, aby již park dále nechřadl a jeho revitalizace byla zahájena. Proto jsme pověřili místopředsedu spolku Ing. Karla Fialu osobním vyjednáváním ve věci.

Z vlastní iniciativy jsme se seznámili s obsahem připravovaného projektu a celou věc na plénu spolku důkladně prodiskutovali. Výsledek, připomínky, které byly odsouhlaseny na schůzi spolku dne 7. března 2012, jsme předložili vedení Města Znojma a také Ateliéru Tišnovka ke zvážení. Žádali jsme rovněž opakovaně, abychom v dalším postupu přípravných byli pravidelně zváni na hlavní či důležitá pracovní jednání, neboť tento projekt považujeme za nejklíčovější rozvojový záměr na poli veřejné zeleně v moderních dějinách města Znojma. Účast angažované veřejnosti na takových projektech je zakotvena v Ústavě ČR a také v zákoně o ochraně přírody a krajiny i v obecním zřízení.

Vedení města Znojma v čele se starostou Vlastimilem Gabrhelem však naše připomínky téměř vůbec nereflektovalo. Bylo nám odpovězeno, že projekt revitalizace je hotová věc.

Teprve po vykácení Středního parku na sklonku roku 2012 si celá znojemská veřejnost uvědomila, jak necitlivou metodou bude revitalizace prováděna. Občanské sdružení Za Znojmo přívětivější proto v lednu 2013 připravilo první protestní petici. Ta byla vedením radnice dlouho ignorována a různě zlehčována. Vzmáhající se občanský nepokoj se radnice snažila uklidnit v dubnu 2013 veřejnou prezentací celého projektu v sále Kina Svět, nicméně ukázalo se, že se nebude jednat o diskusi s občany nad projektem, nýbrž pouze o představení projektu ateliérem Tišnovka a přesvědčování občanů, jak nebezpečné jsou staré stormy. Okrašlovací spolek proto ve spolupráci s dalšími spolky Za Znojmo přívětivější a Občané pro Znojmo svolal do sálu Kina Svět protestní shromáždění. Konalo se 16. října 2013 a vzešlo z něj komuniké, ve kterém bylo vedení města požádáno, aby: okamžitě zastavila dosavadní postup v přípravě a realizaci projektu „Revitalizace Městského parku ve Znojmě, aby přizvala zástupce občanských spolků k jednáním o zásadní revizi projektu a aby revitalizace parku odrážela následující základní aspekty: 

1)    Revitalizační práce v Dolním a Horním parku musejí být revidovány a rozvrženy na delší časové období tak, aby nová dosadba stromů stačila vzrůst před další fází kácení stromů. Postupná dosadba, ne holoseč, aby byly zachovány všechny funkce parku i pro současnou generaci. Následovat musí plán kvalifikované péče.
2)    Park byl vysazen v 19. století na pomezí středověkého jádra Znojma a nových rezidenčních čtvrtí. Je vstupní branou do historického města, a proto tuto skutečnost musí odrážet mobiliář, stavební prvky a celkové architektonické pojetí parku. Kromě moderní funkce pobytového trávníku musí být vzato v potaz i historické dekorativní pojetí parku.
3)    Alej musí zůstat zelená, nikoli cizorodě purpurová. 
 
Radnice v reakci na toto komuniké zřídila dvě pracovní skupiny s přizváním zástupců spolků, nicméně již záhy se ukázalo, že o diskusi nad základními problémy se nejedná a že spolky spíše mají pochopit a přijmout stávající připravený projekt.
V roce 2014 proběhla vysokým nákladem revitalizace první části Dolního parku, ze všech částí Městského parku nejméně "bolestná", neboť zde nedošlo k masivnímu kácení, a prosto si tak uchoval základní funkce parku.
 
Na rok 2016 však vedení radnice připravuje revitalizaci další části Dolního parku (horní díl a díl přiléhající k pedagogické škole a Střelničnímu parkánu (hradebnímu příkopu). Spolky se v minulých dnech odvolaly ke krajskému úřadu proti záměru pokácet přes čtyři desítky vzrostlých stromů, včetně prakticky celé centrální aleje.

_____________________________________________________________________________________________________________

Níže následují naše koncepční požadavky, které jsme vedení radnice předložili v rámci zřízené pracovní skupiny pro architekturu parku již v lednu 2014 a které nebyly vůbec reflektovány:

•    Samou podstatou problému je hledání obsahu pojmu revitalizace. Původ tohoto pojmu je odvozen od latinského slova znamenajícího obnovu života, znovuoživení. To znamená obnovení něčeho hodnotného. Něčeho, co si zasluhuje zvýšenou pozornost. Vnímáme náš Městský park jako krásný odkaz našich předků. Za toto dědictví je potřeba intenzivně intervenovat.

•    Park se stal v průběhu doby od svého vzniku v letech 1804-1818 nepřehlédnutelnou ikonou města se silným geniem loci. Od počátečního klasicistního období dosáhl park vrcholu své krásy na přelomu 19. a 20. století, kdy odrážel vlivy historismu se silným důrazem na dekor. Park v té době tvořily kromě hlavní promenádní aleje četné kroužené cestičky s pečlivě udržovanými záhony letniček i trvalek. Plochy volného trávníku zdobily od jara do podzimu veliké květináče s palmami, odvodnění cest zajišťovaly udržované kamenné rigoly po stranách hlavních cest. Osvětlení zajišťovaly od začátku 20. století elektrické lucerny umístěné na velkých litinových obloucích osazených nad hlavní promenádní cestou a u všech vstupů do parku. Městský park byl častým místem setkávání, nedělního korzování a kulturních vystoupení. Lavičky i odpadkové koše byly rovněž v historizujícím pojetí. V dobových cestovních průvodcích i korespondenci návštěvníků Znojma se objevuje veliká chvála na lázeňský charakter Městského parku. Tuto éru slavné belle époque ukončil až smrtonosný vír první světové války. V meziválečném období sice intenzita údržby parku mírně poklesla, přesto byla stále na vysoké úrovni. Znojmo bylo tehdy inzerováno jako ideální vzdušné lázně jihu Moravy, město pro penzisty, město odpočinku. Městský park v této inzerci i nabídkách pro návštěvníky hrál významnou roli právě kvůli své výjimečnosti a obdivovaném lázeňském stylu konce 19. století. Dobrá tradice přetrvala ještě i po druhé světové válce, ale to již začal park upadat. Definitivně se tento trend prohloubil v 60. a pak zejména v 70. letech 20. století. Z okrasy a chlouby města se stal obyčejný zelený park, údržba stromů byla zanedbávána, květinových záhonů ubývalo, do Horního parku se zakousla tribuna fotbalového stadionu a venkovního koupaliště, estetika se téměř zcela vytratila.

•    Jedna z teorií hodnot říká, že hodnotu nelze chápat jako „věc“ od počátku chtěnou a dosaženou, skutečnou hodnotou se stává postupně ve vědomí lidí. Kromě výše uvedené přidané hodnoty pro cestovní ruch v minulosti náš park tak vytvořil základní urbanistickou páteř města s mnoha dalšími funkcemi. A právě celý tento odkaz a historickou hodnotu parku chceme nyní zachránit! Pokud bychom nyní opustili vědomí hodnoty historického a lázeňského parku, pak bychom vymazali kus historie města, kus velkého a slavného příběhu, který máme dobře archivně a historicky zdokumentovaný, o kterém víme, že zanikl pouze vlivem netečnosti, lenosti a ignorace v období nesvobody a následné restrukturalizace ekonomiky po Sametové revoluci. Nezanikl však zcela, přetrvává stále v myslích starší generace Znojmáků – rodáků, kteří na něj vzpomínají jako na něco báječného, jedinečného a pro Znojmo velmi prestižního. Zchátralou památku, kapličku, boží muka přece dnes nebudeme bourat a nahrazovat jej výtvorem moderním, nebo snad ano?

•    Nesouhlasíme proto s moderním architektonickým řešením, které navrhuje Ateliér Tišňovka. Nesouhlasíme ani s jejich argumentací, která toto moderní řešení vydává za pokračování počáteční klasicistní fáze vývoje parku. Už vůbec nesouhlasíme s aplikací jedné z teorií architektury, která říká, že architektura je chápána jako umělecké dílo které je politickým a kulturním symbolem doby a tedy i na revitalizaci znojemského parku je potřeba nahlížet touto perspektivou. Oponujeme, že návrh Tišnovky je sice profesionálně kvalitním řešením, nicméně do centra historického města naprosto nepatřičným, jež boří stále živou tradici historického dekorativního parku. Ten svou osvědčenou hodnotou a tradicí nové řešení zcela převyšuje!

Navrhli jsme tedy konkrétně:

1.    Střední park ponechat v moderní úpravě jako experiment, ukázku soudobého přístupu k tvorbě veřejných prostranství. Trváme však bezpodmínečně na tom, aby bylo upuštěno od stavby kiosku s podzemními WC na okraji parku směrem do Komenského náměstí. Navrhovaná stavba se do tohoto prostoru esteticky nehodí, pro prostranství před někdejší Střední bránou královského města s klasicistním pomníkem plukovníka Kopala je zcela ahistorická. Funkčně by spíše zapadla na nám. Svobody, u největšího parkoviště v intravilánu města.

2.    Mobiliář (lavičky, koše, osvětlení, pítka atd.) a architektonické ztvárnění navrhujeme přiblížit době největší slávy parku, tzn. přelomu 19. a 20. století. Je nám jasné, že žádný návrat v čase není možný bez jistých výhrad a kompromisů. Proto netrváme na nákladné výrobě kopií původních oblouků osvětlení uvnitř plochy parku a navrhujeme typ lucernového osvětlení Artechnik Schréder používaný pro celou MPR Znojmo. S tím souvisí i typ odpadkových košů používaných v MPR a lavičky. Zejména pro lavičky může být zvolen typ Schönbrunn, používaný v četných historických městských parcích evropských metropolí. Odkazujeme zde především na podobu Městského parku ve Vídni (Stadtpark), který se historickými souvislostmi váže právě na náš park znojemský. Právě vídeňský Městský park podnítil historizující až dekorativní pojetí znojemského parku na konci 19. století. Vídeň je dnes pulzující moderní metropolí, Městský park je tam obklopen velkolepou historizující architekturou poslední třetiny 19. století i četnou architekturou moderní. Přesto by vídeňského městského architekta nenapadlo nahrazovat osvědčené hodnoty historického parku hodnotami ryze moderními. Vídeňský Městský park může proto dodnes být pro nás ve Znojmě velkým vzorem i poučením, že ne vše nové a moderní je dobré.

3.    Požadujeme v tomto duchu celkovou revizi stávajícího projektu pro Dolní a Horní park ve spolupráci s občanskou veřejností a urychlení údržby porostů.


22.října 2015