|
|
Debata o zemském zřízení je zpět. Volební obvod Morava a Slezsko málem prošel výborem |
Poslední dny přinesly hned několik zmínek v médiích a na sociálních sítích na téma obnovy zemského zřízení. Iniciativy se chopil předseda Poslanecké sněmovny Vondráček, který v rámci debaty o volebním zákonu přišel s variantou zřízení volebních obvodů podle tradičních zemí. Hlasy pro Čechy, Moravu a Slezsko se ozývají i odjinud.
Volební obvody podle zemí? Poslanecká sněmovna zažívá po 30 letech debatu o zemském zřízení. Téma obnovy samosprávných zemí se dokonce dostalo na jednání ústavně-právního výboru, kde málem prošel návrh na zřízení zemských volebních obvodů místo volebních krajů v rámci zákona o volbách do Poslanecké sněmovny. Tento zákon musí zákonodárci doplnit po zásahu Ústavního soudu. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček tuto možnost nedávno zmínil mimo jiné v pořadu veřejnoprávní České televize Otázky Václava Moravce. Podle něj by se ustanovením volebních obvodů podle zemí navázalo na hlubokou tradici. Později tento návrh předložil na jednání ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, kde málem prošel. Pro přijetí návrhu se vyslovilo osm poslanců, osm bylo proti a čtyři se zdrželi. Ke schválení tedy scházely pouhé tři hlasy. Návrh podpořili poslanci hnutí ANO a Pavel Blažek z ODS. Návrh na zřízení volebních obvodů podle zemí se může objevit ještě na schůzi celé Poslanecké sněmovny, kde o něm mohou hlasovat všichni přítomní poslanci. “Nejedná se o žádný můj nápad zčistajasna, ale o uspořádání, které vychází z našich historických tradic. V samotné preambuli Ústavy ČR se uvádí, že stát vytváří občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a že se hlásí k dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody pro volby do Poslanecké sněmovny,” uvedl na svém Facebooku Vondráček s tím, že výsledek hlasování ve výboru ho motivuje návrh předložit všem poslancům. Jsem pro dva volební obvody ✔️ Čechy ✔️ Morava a Slezsko. A jaký je váš názor? Včera jsem se účastnil jednání ústavně právního výboru k novele volebního zákona, kterou se snažíme zaplnit mezeru způsobenou nálezem Ústavního soudu. Zdá se, že návrh, aby se v ČR volilo v jednom volebním obvodu, což - jak přiznávají i odpůrci tohoto řešení - je z hlediska rovnosti hlasů a spravedlivého poměrného zastoupení to nejčistší řešení, definitivně nenašel podporu. Přitom si ale všichni uvědomujeme, že kraje zkrátka nejsou stejně velké, mají značné rozdíly v počtu voličů, a určitou nerovnost tím pádem žádná matematická metoda úplně neodstraní. Navrhl jsem tedy svým kolegům, aby se v ČR volilo ve dvou obvodech 🇨🇿 A to ve volebním obvodu Čechy a ve volebním obvodu Morava a Slezsko. Nejedná se přitom o žádný můj nápad zčistajasna, ale o uspořádání, které vychází z našich historických tradic. Vždyť na našem území se již od vzniku parlamentarismu v 19. století volili poslanci Říšské rady za jednotlivé země. Naposledy se mandáty přidělovaly třem zemím v roce 1946, teprve v jejich rámci se organizovaly volební kraje. Mimochodem volby v roce 1946 vyhráli celostátně komunisté, ale s velkými rozdíly – v Čechách měli 43 %, na Moravě se Slezskem 34 % a na Slovensku nevyhráli a měli „jen“ 30,5 %. V samotné úvodní preambuli Ústava ČR uvádí, že stát vytváří občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a že se hlásí k dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody pro volby do Poslanecké sněmovny. Velké volební země, kde se bude volit značné množství poslanců, zajistí poměrnost převodu získaných hlasů na mandáty pro politické strany. Uspořádání voleb do Poslanecké sněmovny v rámci zemských volebních obvodů uzná přirozenou vazbu občanů na zemi, v níž žijí, uzná historické postavení Čech, Moravy a Slezska jako státotvorných základů České republiky, přitom bez nároků na státní rozpočet, a zajistí poměrnost voleb poslanců. ❗ ️A jak dopadlo hlasování o tomto návrhu? 8 členů ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny hlasovalo PRO, 8 členů hlasovalo PROTI a 3 poslanci se zdrželi. To nepovažuji za vůbec špatný výsledek a motivuje mě tento návrh předložit všem poslancům k posouzení příští týden. 🙂 První krok k zemskému zřízení Podle podporovatelů návratu k tradičním zemím může tato úprava v konečném důsledku vést k obnově zemského zřízení, které zrušila komunistická diktatura v roce 1949. Polistopadová politická reprezentace se sice deklarativně zavázala, že dojde k nápravě likvidace zemské samosprávy, k obnovení zemského zřízení však nedošlo a místo něj byly naopak zavedeny kraje. Na zmínku o tradičních zemích zareagovalo Moravské zemské hnutí, které považuje obnovu zemského zřízení za klíčovou. Poslalo všem zákonodárcům otevřený dopis s výzvou k podpoře ustanovení volebních obvodů podle zemí. Podle hnutí čtrnáct krajů odporuje dobrým tradicím i přirozenému cítění obyvatel. Varianta jednoho volebního obvodu je naopak extrémně centralistická. “Jako vhodný kompromis doporučujeme dva obvody – Čechy a Morava společně se Slezskem, respektující pomezí tradičních zemí republiky, který k diskusi předložil předseda Poslanecké sněmovny. Za jinou vhodnou alternativu lze považovat čtyři volební obvody – Čechy, Morava, Slezsko a Praha. Takové volební obvody jsou rovněž dostatečně velké, spravedlivé, pro voliče srozumitelné a mají oporu v Ústavě i v našich staletých tradicích,” píše hnutí v otevřeném dopisu. Srovnání hranic krajů a tradičních zemí. K tématu obnovy zemského zřízení se také přihlásil poslanec za SPD Jan Hrnčíř. O předložení návrhu na zavedení samosprávných zemí namísto krajů hovořil už při podzimní kampani před krajskými volbami. Na dotaz Zpráv z Moravy, jaké v této věci plánuje konkrétní kroky, odpověděl, že návrh zákona o zemském zřízení má připravený a chystá se jej předložit Poslanecké sněmovně. “Zákon snad už konečně představíme v úterý 23. března na na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny. Tento návrh mám připravený už více než půl roku, ale kvůli covidové pandemii a s ní spojeným nouzovým stavem, nebylo možné doposud řádně představit a projednat,” sdělil Hrnčíř. Současné kraje podle něj nezohledňují tradici moravského a slezského zemského uspořádání, čímž se snižuje pocit sounáležitosti každého občana s daným přirozeným regionem. Kraje podle něj nemají historické opodstatnění a jsou zbytečným mezičlánkem v samosprávě. Místo krajů by tak existovaly země, s vlastním sněmem, vládou a zemským úřadem. V jeho návrhu se objevuje země Česká, země Moravskoslezská a hlavní město Praha. “Zrušením čtrnácti krajů, jejich zastupitelstev, hejtmanů a jejich předimenzovaných úřadů dojde také k podstatnému snížení nároků na státní rozpočet,” dodal Hrnčíř. |