|
|
Královská města na Moravě
Část měst na Moravě se v minulosti pyšnila titulem královské (markraběcí) město. Značilo to, že dané město bylo v držení krále (markraběte) a disponovalo významnými privilegii. Byla takto zakládána ve 13. století, do moderní doby jich zbylo jenom několik. |
1213 | Uničov Nejstarší a zároveň královské město na Moravě (dnešní území). Status města byl spolu s městskými privilegii udělen jako prvnímu na současném území Moravy Uničovu. Dle dochovaného pramene to bylo nejspíše v roce 1213, kdy byl Uničovu městský status udělen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Status královského města Uničov definitivně pozbyl v roce 1850. |
|
1226 | Znojmo Mezi královskými městy nemohlo chybět první sídlo moravského markraběte... Znojmo představovalo jedno z hlavních sídel středověké Moravy. Jeho postavení bylo korunováno udělením královských privilegií ve 20. letech 13. století. Jako královské město přetrvalo až do zrušení markrabství v roce 1918. V roce 1928 mu bylo odebráno i postavení statutárního města. |
|
1227 |
Jemnice Město bylo založeno jako královský majetek na místě pohraničního hradu patrně ještě před rokem 1227. Význam Jemnice souvisel s místní těžbou stříbra a zlata. Město se také stalo věnným královským městem (patřilo královně). O postavení královského města přišla Jemnice v roce 1530. Týkalo se to i řady horních měst, které ztratily význam a bohatství v důsledku útlumu těžby. Na jihozápadě Moravy se to týkalo Jemnice |
|
1243 | Brno Historická moravská metropole... První město bylo spíše centrem světským, Brno se oficiálně stalo městem v roce 1243, Po třicetileté válce se jedinou metropolí Moravy stalo Brno. Zemský sněm a zemský soud střídavě zasedaly v Brně a Olomouci. |
|
1253 | Olomouc Historická moravská metropole... Druhé město bylo centrem duchovním coby sídlo biskupa. Olomouc se stala královským městem v roce 1253. Olomouc i později používala čestný titul královské hlavní město. Zemský sněm a zemský soud střídavě zasedaly v Brně a Olomouci. |
|
1253 | Jihlava Královskými městy se nezřídka stávala sídla spojená s těžbou drahých kamenů. V případě stříbra na západě Moravy zejména... Jihlava vznikla jako typické tzv. horní město ve 13. století. Nedlouho poté (1253) obdržela královská městská privilegia. Obyvatelstvo tvořili příchozí z německojazyčných částí Říše. Středověk představoval pro výstavní město Jihlavu zlaté období až do husitských válek. Velký rozvoj také přišel v průběhu raného novověku. Tragickou kapitolou se stalo vyhnání takřka všeho původního obyvatelstva po druhé světové válce. |
|
1257 | Uherské Hradiště Jen málo sídel udrželo status královského města do moderní doby. Mezi nimi třeba metropole Slovácka... Uherské Hradiště bylo jako královské město založeno v roce 1257. Důvodem vzniku nového sídla poblíž Starého města (které kontinuálně existovalo od velkomoravského období) byla obrana moravsko-uherského pomezí. Tato funkce se později odrazila v současném názvu města. Status královského města Uherské Hradiště drželo do moderní doby, na rozdíl např. od Uherského Brodu, které jej ztratilo v roce 1506. |
|
1258 | Jevíčko Toto královské město na severozápadě Moravy postupně ztratilo své postavení. Jevíčko bylo na královské město povýšeno v roce 1258. Od svého založení mělo plnit úlohu centra širší oblasti, avšak neuspělo v konkurenčním boji s nedalekou Moravskou Třebovou (která byla poddanským městem). O své postavení přišlo definitivně v roce 1500, kdy bylo předáno do dědičného držení dosavadnímu zástavnímu majiteli Hanuši Haugvicovi z Biskupic |
|
1272 | Uherský Brod herský Brod královským městem do 1506 Město na pomezí Moravy a Uher, při hranici tehdejší Lucké provincie, povýšil v roce 1272 král Přemysl Otakar II. Roku 1506 daroval král Vladislav Jagellonský město Janovi z Kunovic, čímž Uherský Brod přestal být královským městem. |
|
1287 | Litovel Většina moravských měst postupně klesla mezi města poddanská. Týkalo se to například "Hanáckých Benátek". Nejstarší listina týkající se královských privilegií Litovle se váže k roku 1287. Město přezdívané "Hanácké Benátky" podle šesti ramen řeky Moravy, nad kterými stojí, pokleslo postupně mezi poddanská města po husitských válkách, kdy mu bylo nejprve určen ochránce – rod Vlašimů. Definitní ztráta postavení královského města přišel v 16. století, kdy si město jako svůj majetek napsali Boskovicové. |
|
13.stol. |
Podivín Některým královským městům neprospívala blízkost silných sídel. Typickým příkladem v jižní části Moravy je Podivín. |