Centralismus, to je nějaký přežitek z dob komunismu

Erich Lazár pracuje jako střihač v Rakouské televizi ORF ve Vídni, pro něj je Morava pojmem už ze školních let. „Bylo mi tak 14, 15 let, když jsme v hodinách dějepisu probírali Rakousko-Uhersko. A Čechy a Moravu mám v paměti jako něco, co k sobě patří, co spolu ale taky hraničí, dva Regiony jednoho státu. Na Moravě jsem už byl, a sice když jsem před pár lety navštívil mého českého kamaráda, který žije ve Vídni. Tehdy jsem byl na jeho chalupě v Modleticích. Taky mi ukázal Slavonice a Landštejn – vše leží na Moravě“.
“Že Morava už de facto neexistuje a vše je řízeno jen z Prahy, mě překvapuje. Nemám rád centralismus a ten český musí být nějaký přežitek z dob komunismu. Je zvláštní, že to zůstalo i po roce 1989. Pro mě je tuhý centralismus spojený především s neefektivní a drahou, centrální správou – odstrašující příklad je Francie. My máme v Rakousku federalismus. Těžko teď říct, co je vlastně lepší, protože přílišný federalismus může být taky brzda rozvoje země. Ale je mi pořád sympatičtější než centralismus. Já pocházím z Grazu, tedy hlavního města Štýrska – které bylo kdysi vévodstvím. A nepřál bych si, aby se Štýrsku třeba měnily hranice, či vše bylo rozhodováno někde ve Vídni, nebo kdyby se Štýrsko mělo v Rakousku dokonce rozplynout.“

Na druhé straně hranic musí být Morava
Další z mých kamarádů, chodíme spolu na hokej a taky na pivo, se jmenuje Hans Peter Rauch. Narodil se a vyrostl v Tyrolsku, v létě však občas pobýval u své babičky v Gmündu, městečku ležícím přímo u hranic, které ho už přes sto let oddělují od své druhé části, Českých Velenic. Z nějakého důvodu si vždycky myslel, že na druhé straně hranic musí být Morava, protože „Čechy – ty jsou přeci někde dál na sever…!“ Z dějepisu si sám dodnes pamatuje, že kdysi k Rakousku patřila i Morava, Slezsko a Čechy. Obzvlášť v paměti mu uvízlo Slezsko, které podle něj leželo v historicky „zajímavém a napínavém“ trojúhelníku Rakouska, Polska a Maďarska. Co se týče vnitrostátního dělení České republiky je Hans Peter velice překvapený, že nemá podobnou strukturu jako dnešní Rakousko – tedy spolkových zemí.
Na studia odešel Hans Peter Rauch z Tyrolska do Vídně, kde se z něj stal postupem času přívrženec centralismu. Pracuje jako přírodní architekt – tedy reguluje řeky a podobně, a pokaždé mu při různých stavebních jednáních vadí dělení na samosprávné části s vlastním zákonodárstvím, protože to komplikuje jakoukoliv větší stavbu. Navíc se zemští hejtmani podle něj chovají jako nějací lokální císaři a často jsou brzdou nadregionálního rozvoje. Tyrolsko, jak možná známo, je od První světové války rozděleno mezi Rakousko a Itálii. To Hans Petrovi ani moc nevadí, tedy pokud je vše integrováno do Evropské unie – a tedy bez hranic, jak to garantuje Schengenská dohoda. Na zemské symboly mu však nikdo sahat nesmí – ty jsou nedotknutelnou součástí vlastní historické identity. Každopádně současných devět spolkových zemí je se svými rozdílnými zákony apod. na Rakousko příliš, úplně by stačily takové tři – něco jako by mohlo být Slezsko, Morava a Čechy.

Víno, pivo a rodiště Sigmunda Freuda
Hermann Mückler se narodil ve Vídni a pro moji anketu se sám ujal iniciativy a podělil se nejen svými vědomostmi, ale poptal se i ve svém okolí.  Jeho rodina z otcovy strany pochází z Miroslavi, tedy z jižní Moravy. Jako německy mluvící obyvatelé byli Mücklerovi vyhnáni po Druhé světové válce do Rakouska. O tomto činu většina jeho známých ví, a ví také, že se vyhnaní Moravané usazovali v severní části Dolního Rakouska, tedy nedaleko moravsko-dolnorakouské hranice. S Moravou asociují nejčastěji, podobně jako s Dolním Rakouskem, zemědělský kraj, dobré víno a pivo, historické nálezy osídlení již z doby kamenné, z nějakých důvodů konkrétně ty z okolí Mladeče / Lautsch u Litovle. Samozřejmě že byla Morava rodištěm známých Rakušanů, jako například Sigmunda Freuda a dalších. O současném dění v sousední zemi, Moravě, se dnes ve škole neučí vůbec nic. Školní látka se týká výlučně dob rakousko-uherské monarchie a nově vzniklého státu Československa, jejíž částí Morava je a byla. Všichni z dotázaných si tím pádem myslí, že nynější statut Moravy je podobný, jako tomu bylo i v dobách společného státu – tedy že je Morava, jako spolková země, součástí České republiky (v Rakousku má každá ze devíti spolkových zemí poměrně vysokou míru autonomie).
Hermann Mückler je univerzitním profesorem na fakultě etnologie ve Vídni, navíc, jak již jsem zmínil, se zvláštní, i když bolestnou osobní vazbou na Moravu, a proto spojuje s Moravou spoustu fundovaných historických faktů. Například, že zde v 9. a 10. století existovala Velkomoravská říše, na tohle téma viděl sám výstavu v Brněnském zemském muzeu, vlastní katalog a odbornou publikaci, kterou i sám četl. Zvláštní zájem má o historii Rakouského, či Moravského Slezska, ze kterého pochází i část Mücklerových předků, než se přestěhovali na Moravu. Dodnes má pan profesor vzdálené příbuzné v Brně, kteří mohli po válce jako bývalí účastníci protinacistického odboje zůstat a jednomu z nich se stal dokonce kmotrem. Po roce 1989 získal několik přátel po celé Moravě, na kterou podnikl v minulosti několik studijních cest se svými studenty. I já patřím k jeho moravským přátelům. Byli jsme před lety společně v Dačicích a okolí, kde jsme sbírali informace pro televizní dokument Rakouské televize o dačické kostce cukru – první na světě.

Ale to už by bylo jiné vyprávění.


Autor: w.m., Zprávy z Moravy, 9. 11. 2020