OHLÉDNUTÍ ZA LOUCKOU PLOVÁRNOU A KAUZOU ZBOŘENÉ ZDI

         Okrašlovací spolek ve Znojmě by touto cestou chtěl odpovědět na otázku pana Antonína Bendy v čísle 5/05 Znojemského týdne (článek „Je nutné spoluobčany před nimi chránit!“). Otázka zněla, zda se občanská sdružení protestující proti výstavbě plovárny v Louce „dokázala omluvit zastupitelstvu, úřadům a firmám“. Zároveň bychom tímto chtěli reagovat na poměrně matoucí výroky z úst předsedy dopravní komise Městského úřadu ve Znojmě, Josefa Moravce, ohledně „kontraproduktivní“ činnosti znojemských občanských sdružení ve věci loucké plovárny (Fatem TV - Znojemský večerník, leden 2005).

Plovárna v Louce vznikala za velmi svízelných okolností, neboť od počátku bylo jasné, že citlivý prostor v areálu Louckého kláštera, konkrétně v někdejší klášterní zahradě (!), není pro řadu občanů ideálním místem pro vznik moderní městské plovárny. Loucký klášter je unikátní kulturní památka, která se dnes  bohužel nachází v politováníhodném stavu. Vedou se dlouholeté diskuse o jejím budoucím využití. Okrašlovací spolek po celou dobu navrhoval, aby v areálu nynější plovárny vznikl nový městský park, který by ze tří stran jako zelený prstenec obklopil monumentální budovy kláštera (a navázal tak na již existující, dosti zdevastovaný park na Loucké ulici). Důvody k tomuto úmyslu jsou nasnadě – celá část Znojma od nám. Republiky až k Oblekovicím nenabízí občanům žádný kvalitní a dostatečně velký areál zeleně. Park mohl být ideálním místem na relaxaci, na úkryt před žhavým letním sluncem, na posezení na lavičkách, pro maminky s dětmi zde mohlo vyrůst velké hřiště, pro svlažení zde mohly tryskat fontány a očím tu mohly lahodit pěstěné květinové záhony – to vše z důstojnou kulisou kláštera, pro který by takový park znamenal jednoznačně veliké zhodnocení.

V Louce tedy park, ale kam s plovárnou? Alternativu naše sdružení vidělo v dobšických pozemcích u řeky Dyje. Umístit znojemské koupaliště na toto místo by bývalo přineslo mnoho výhod oproti současnému stavu:

1) areál by byl mohl expandovat (tenisové kurty, golfové hřiště, camp aj.),

2) místo by bývalo bylo po dopravní stránce přístupnější (nebylo by vázáno pouze na přetíženou Vídeňskou ulici / Dukelských bojovníků, ale hlavně na ulici Družstevní či Dobšickou),

3) Město Znojmo by bylo ušetřilo, neboť by se jednalo o společný podnik s Dobšicemi; navíc mohlo být zažádáno o prostředky z fondů Evropské unie (radnice se o to nepokusila, město je tak nyní kvůli plovárně značně zadluženo),

4) tobogány by bývaly mohly být vyšší (nyní musí být nízké kvůli nenarušení siluety kláštera),

5) bývalo by bylo možno koncipovat plovárnu i pro zimní provoz výstavbou moderního zastřešeného bazénu (či pomocí odnimatelné střechy - viz bazén v Kuřimi u Brna); tímto by bylo možno ušetřit značné prostředky, neboť v současné době se uvažuje o další nákladné modernizaci stávajícího krytého bazénu na náměstí Svobody.

Jak vidno, výhody umístění plovárny v Dobšicích převažují. Loucká plovárna však byla postavena za velmi tvrdošíjného a nekompromisního přístupu městských orgánů, které měly tendenci odmítat jakékoli odlišné názory. Komunikace téměř neexistovala. Situace měla poté dohru v podobě sporu o památkový status zbořené ohradní zdi někdejší loucké klášterní zahrady. I samotné Ministerstvo kultury bylo nastalou situací natolik dezorientováno, že dlouho otálelo s definitivním verdiktem. Vždyť i ministr kultury Pavel Dostál zaslal starostovi ing. Balíkovi rozhořčení nad zbouráním historické zdi. Okrašlovací spolek měl tedy legitimní nárok na veškeré nejasnosti poukázat a volit další, čistě demokratické mechanismy nesouhlasu. Jednoznačně tedy odmítáme tvrzení, že prodražení výstavby plovárny nastalo naší vinou.

Je totiž velmi jednoduché svalovat vlastní nedokonalost a nepřipravenost na druhé. Ve Znojmě se to v současnosti děje např. ze strany radnice na účet občanského sdružení Obchvat. Podobně jako starosta města ing. Balík (viz jeho novoroční vzkaz občanům města – Fatem TV), i my bychom si ze srdce přáli, abychom se navzájem více respektovali a ctili názor druhého, byť s ním nemusíme souhlasit. Odstraňme bariéry a pojďme o závažných věcech více diskutovat. Pokud se znojemští občané snaží vyjadřovat k aktuálním otázkám vývoje města, mělo by být prvořadou povinností volených zástupců města tyto názory vyslechnout a jsou-li rozumné, dále je zpracovávat. To jsou základní principy účasti občanské společnosti na správě věcí veřejných. Zamítavý přístup a demagogické očerňování ze strany státních orgánů totiž v mnohých z nás vyvolává mrazivou připomínku doby před rokem 1989. Věříme, že pro takové praktiky již není v současné české společnosti místo.

 Okrašlovací spolek ve Znojmě

Poznámka: Abychom vyvrátili častou, avšak mylnou domněnku řady znojemských občanů, podotýkáme, že Okrašlovací spolek ve Znojmě nemá a nikdy neměl nic společného s aktivitami pana V. Hovorky, byť plně respektujeme jeho právo na svobodný názor.