VYJÁDŘENÍ

OKRAŠLOVACÍHO SPOLKU VE ZNOJMĚ

VE VĚCI ZRUŠENÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ PRO MĚSTSKOU PLOVÁRNU V LOUCE

Tisková zpráva

            19. srpna 205 vynesl Krajský soud v Brně rozsudek, kterým zrušil stavební povolení pro stavbu Městské plovárny ve Znojmě-Louce (ze dne 6. 3. 2003). Historie celé kauzy okolo výstavby plovárny je dobře známá a v médiích ji byl v minulosti věnován dostatek pozornosti. Okrašlovací spolek ve Znojmě ve spolupráci s Ekologickým právním servisem v Brně upozorňoval od počátku na nevhodnost lokality pro výstavbu akvaparku, zdůrazňoval zejména jedinečnost areálu louckého kláštera, v jehož zahradě plovárna nyní stojí. Během schvalovacích řízení, která předcházela vydání stavebního povolení, došlo navíc k několika závažným pochybením ze strany znojemského odboru výstavby, který by měl k investičním záměrům samotného Města Znojma přistupovat nepodjatě a nezávisle. Po zrušení okresních úřadů bohužel funguje praxe tak, že aktivity Města Znojma jsou schvalovány úředníky ze stejného úřadu, tj. podřízenými zaměstnanci tajemníka a starosty města. Okrašlovací spolek se snažil na chyby a podjatost poukázat při odvolání ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje. Krajský úřad však neshledal na stavebním řízení žádnou vadu, a proto mohla výstavba plovárny „v dobré víře“ začít. Jelikož byl Okrašlovací spolek ve Znojmě přesvědčen o svých argumentech, využil zákonných možností a zastoupen Ekologickým právním servisem podal v srpnu 2003 žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Soudní jednání trvalo bohužel dva roky. Plovárna byla mezitím „v dobré víře“ postavena a zprovozněna.

            Verdikt Krajského soudu dal za pravdu Okrašlovacímu spolku ve třech věcech: 1) Krajský úřad Jihomoravského kraje se dostatečně nezabýval odvoláním Okrašlovacího spolku a Ekologického právního servisu proti stavebnímu povolení. Kraj totiž potvrdil platnost stavebního povolení, a to v době (červen 2003), kdy mohlo ještě dojít k zastavení výstavby plovárny. 2) Odbor výstavby Městského úřadu ve Znojmě pochybil v tom, že zjevně „antedatoval“ několik úředních listin a nestandardním způsobem rozhodoval o námitkách proti podjatosti pracovníků odboru výstavby.
3) Před vydáním stavebního povolení chybělo zpracování posouzení vlivů stavby plovárny na životní prostředí tak, jak to ukládal tehdy nový zákon EIA.

            Město Znojmo s tímto rozsudkem nesouhlasí, a proto podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, neboť argumentuje tím, že v době, kdy začal platit zákon EIA, bylo vydáno k plovárně již územní povolení. Právníci města se totiž domnívají, že Krajský soud nemá pravdu, když tvrdí, že územní a stavební povolení jsou dva oddělené schvalovací procesy. Město bere obě složky jako jeden úředně schvalovací proces.

            Okrašlovací spolek proto bude vyčkávat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který buď potvrdí naše stanoviska a rozsudek Krajského soudu, anebo se přikloní na stranu znojemské radnice a Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Je nutné zdůraznit, že kasační stížnost, kterou teď Město Znojmo podalo, nemá odkladný účinek, to znamená, že Městská plovárna v Louce je nyní oficiálně „černou“ stavbou. Zánikem stavebního povolení je logicky anulováno i kolaudační rozhodnutí.

            Okrašlovací spolek by rád apeloval na svědomí pracovníků veřejné služby, zodpovědných úředníků odboru výstavby ve Znojmě, aby zvážili další setrvání na svých postech. V zemích s fungující demokracií je pravidlem, že za závažná pochybení při rozhodováních o velkých investičních akcích z veřejného rozpočtu nese dotyčný politik či úředník veškerou zodpovědnost. Nikomu se přece nemůže líbit to, že zákony republiky platí jinak pro jednotlivého občana a jinak pro státní úřady či úřady obecní samosprávy. Mnoho občanů má jistě zkušenosti s tím, jak jsou úřady neoblomné a jak pokutují či jinak sankcionují případy, kdy člověk nepostupuje podle zákona. Nyní, když se toto stalo znojemské radnici, mělo by se snad vše přejít mlčením a pokrčenými rameny? Občané Znojma to doufejme dají svým zástupcům na radnici najevo u voleb v roce 2006.

Co ale bude dál? Rozsudek Krajského soudu přichází velmi pozdě: Loucká plovárna již stojí a slouží velkému počtu znojemských občanů. Okrašlovací spolek NEBUDE usilovat o její odstranění. Jde tu spíše o velkou morální satisfakci za neustálá osočování ze strany starosty a dalších představitelů města. Když člověk nastoupí do služby věcí veřejných a má jménem občanů tyto věci řídit, je jeho povinností brát konstruktivní názory a připomínky z řad veřejnosti vážně. Demokracie je slabá a křehká a nesnese autoritativní přístupy a úmyslnou liknavost.

Okrašlovací spolek ve Znojmě, listopad 2005