|
Historie okrašlovacích
spolků v Českých zemích
Po
napoleonských válkách se jasně
ukázala zastaralost a zbytečnost městských
opevnění , války teď byly vedeny jiným
způsobem. Proto i města se začala již v první polovině
19.stol. rozšiřovat za svoje původní hradby.
Toto rozšíření sloužilo – po
zboření původních hradeb – buď jako
nová okružní komunikace nebo jako pozemky k
nové intenzivní zástavbě.
Součástí urbanistických
řešení se však stávaly i
veřejné parky, aleje a promenády a rozmanitě
upravená příroda v těsném
okolí.
Paradoxně však docházelo k ničení
cenných památek a intenzivní
industrializaci a tím k ničení
kulturních hodnot a
zhoršování životního
prostředí. Proto vzniká
ochranářství – krajinné i
památkové – a v r.1850 je ustaveno ve
Vídni jako Ústřední komise pro
zjišťování a
zachování památek. I nově
zrozená občanská společnost však
nezahálí – začaly být
zakládány okrašlovací
spolky, kterým zeleň i památky ležely
zvláště na srdci.
První český okrašlovací
spolek vzniká v r. 1861 v Kutné Hoře, v r. 1864 v
Červených Pečkách, 1867 to jsou Domažlice atd., v
roce 1904 je jich už 237, a proto je ustanoven Svaz českých
okrašlovacích spolků v
Království českém. Vznik Svazu
inicioval univerzitní profesor dr. Jan Urban
Jarník (filolog), který byl předsedou
Okrašlovacího spolku v
Potštýně nad Orlicí (ten byl založen
roku 1882). Již v roce 1905 Svaz vydává i svůj
vlastní časopis: “Krása
našeho domova“. Svaz měl tehdy svoje
sídlo v Praze, v prvním patře domu „U
Halánků“,místnosti byly
společné i pro Zalesňovací a
okrašlovací spolek pro
královské hlavní město Prahu a
okolí a také pro Klub Za starou
Prahu, vzniklý v roce 1900. Z podnětu
místopředsedy Klubu dr. Jeřábka se tento Klub
stal na podzim 1904 kolektivním členem Svazu
okrašlovacích spolků a přispíval i do
časopisu Krása našeho domova.
Ženský odbor Svazu byl ustanoven 23.2.1909 v sálu
Náprstkova muzea a k poctě básníka
Svatopluka Čecha (zemřelého v r.1908) byl nazván
„Čechova květnice“.
V r.1911 vydal Svaz brožuru pro další
spolky, kterých již bylo na čtyři sta, a to s
názvem : „Podstata, cíl a organizace
okrašlování“. Jak
název napovídá, bylo to
shrnutí doporučených aktivit, ale i stanovy
Svazu, také jednací řád a
stručná historie Čechovy květnice a výčet
všech českých okrašlovacích
spolků k tomuto roku.
Spolky s převážně německými členy (ač na
území Českého
království) zde zahrnuty nejsou.
Tak např. znojemský Zalesňovací a
okrašlovací spolek vznikl v červenci 1878 a
podobný v Brně již v březnu téhož roku.
Nejstarší však bude asi ve Vranově nad
Dyjí, spjatý s majiteli vranovského
zámku, polskými
Mniszky, zvláště s kněžnou Helenou Mniszkovou
(rozenou Lubomirskou). Ta nechala v roce 1860 vztyčit v
rozsáhlém lesoparku kolem Vranova
kamenný obelisk na počest svého, již
zemřelého manžela a kolem těchto podobných
aktivit se zformoval Vranovský
okrašlovavcí spolek. Kdy zanikl, zatím
nevíme, jisté však je, že 8. srpna roku
1907 byl v hostinci pana Jana Ippa ve Vranově založen již druhý
Okrašlovací spolek, který přetrval asi
do začátku první světové
války. Třetí v pořadí existuje
nyní, od roku 2009.
První světová válka utlumila
všechny okrašlovací aktivity, ale po
vzniku ČSR mnohé spolky opět obnovily svoji činnost a od
roku 1920 existuje i jejich Svaz ,nyní
přejmenovaný na Svaz spolků pro
okrašlování a ochranu domoviny. Přežil
i časopis Krása našeho domova.
Spolky se spolu scházely na svých
valných hromadách. 27.valnou hromadu měl čest
uspořádat i Zalesňovací a
okrašlovací spolek ve Znojmě, a to ve dnech 28. a
29.června roku 1931 v prostorách Besedního domu
(dnešní Znojemská Beseda). K tomu, že
volba padla právě na Znojmo přispěla jistě i skutečnost, že
tehdy byl předsedou spolku znojemský starosta JUDr. Josef
Mareš. Velmi aktivní však byl i
mnohaletý jednatel spolku, lesní
inženýr Jakub Jiral. Tito i mnozí
další přispěli i svými
články do časopisu Krása našeho
domova, a tak přiblížili čtenářům Znojmo a
Znojemsko (viz Ročník 23, rok 1931, číslo 6).
Druhá světová válka však
přetrhla činnost okrašlovacích spolků nadobro. Po
válce byly ještě některé spolky znovu
ustanoveny, např. ve Znojmě dne 20. dubna 1947, jednatelem byl opět
ing. Jakub Jiral, ale byl to jen opatrný pokus bez
dalšího výsledku – hned 25.
února 1948 byl ing Jiral penzionován a o činnosti
spolku nejsou žádné další
zprávy.
Také Valná hromada Svazu
okrašlovacích spolků se konala naposledy v
září 1951 , a to v Malostranské
besedě. Svaz byl poté rozpuštěn a
místo něj vznikly –
nařízením shora – různé
organizace v rámci Národní fronty.
Až po roce 1989 opět pozvedla hlavu občanská společnost a
znovu začaly spontánně vznikat různé organizace
cestou zdola, mimo jiné i okrašlovací
spolky. Ten znojemský byl obnoven v dubnu 1992, jeho stanovy
potvrdilo Ministerstvo vnitra ČR a je občanským
sdružením.
Databázi všech těchto spolků vede ČSOP
(Český svaz ochránců přírody) a zde
je jich už kolem třiceti – a další
přibývají. ČSOP také od roku
2000 vydává časopis Krása
našeho domova. Je tedy vidět, že idea
okrašlování stále žije a
odkaz dřívějších spolků oslovuje i
dnešní společnost.
dr.L.Černošek, červen 2011.
Prameny a literatura:
Různá čísla časopisu „Krása
našeho domova“
Jan Kozdas a kol.: 200 let městských alejí a
parků ve Znojmě (vydání r.2004)
Kateřina Bečková a kol.: Sto let Klubu Za starou Prahu
(vydání r.2000)
Archiv Okrašlovacího spolku ve Znojmě
|
