Podnět k
zahájení řízení
Odesílatel:
Okrašlovací spolek ve Znojmě,
Mikulášské nám. 3, 669 02
Znojmo, IČO 45669023, okraspol@seznam.cz, tel.: 604 677822
Út.,
29.10.2019
Adresát:
Krajský úřad Jihomoravského kraje,
odbor životního prostředí
Tímto
podáváme podnět ve smyslu § 42
zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád, aby odbor životního prostředí
Krajského úřadu Jihomoravského kraje v
Brně pro nezákonnost, jak stanoví Hlava IX
správního řádu, přezkoumal
pravomocné rozhodnutí Obecního
úřadu Nový
Šaldorf-Sedlešovice (dále jen
"obecní úřad") č.j. OÚ NŠ
227/2019, sp.zn. OÚ NŠ 227/2019-41,
vydané dne 17. 9. 2019. V něm totiž obecní
úřad povolil žadateli Povodí Moravy s. p.
pokácení jednoho kusu stromu topolu
černého o obvodu kmene 4,8 metru (ve
výšce 1,3 m nad zemí) na
pravém břehu řeky Dyje u louckého splavu na
pozemku p.č. 249/1 v k. ú. Sedlešovice.
Podle našeho názoru je výše
citované rozhodnutí
nezákonné. Dotčený exemplář
stromu je natolik jedinečný a důvod k
pokácení je natolik neopodstatněný, že
trváme na tom, aby byl strom zachráněn.
K ojedinělosti a výjimečnosti dotčeného stromu
citujeme odborné vyjádření botanika
Jihomoravského muzea ve Znojmě Ing. Radomíra
Němce: "Mohutný exemplář topolu
černého je jeden z posledních mohykánů
svého druhu na Znojemsku a zřejmě jediný na
dohled od města Znojma a okolních obcí. Topoly
černé přitom byly vždy součástí
porostů nivy řeky Dyje, do budoucna už tomu tak ale nemusí
být. Z naší krajiny
postupně mizí s tím, jak postupně
dožívají a jsou vytlačováni
konkurenčně silnějšími nepůvodními
topoly kanadskými. Mladé jedince topolu
černého prakticky nenacházíme. Topoly
se dají množit vegetativně,
řízkováním. To je taky zřejmě
jediná možnost jak krásné a
mohutné topoly černé zachovat i do budoucna.
Proto je mimořádně důležité staré
exempláře chránit, abychom o topol
černý nadobro nepřišli. "
Důvodem k pokácení má být
oprava jezu louckého splavu v režii Povodí Moravy
s.p. Z bližšího ohledání
situace je však zřejmé, že dotčený
strom stojí stranou od jezu a do prostoru řeky a jezu
zasahuje pouze několika větvemi ve výši nad
hladinou řeky. Tyto větve lze podle našeho názoru
pro účely zamýšlené opravy
jezu zkrátit. Strom nevykazuje žádné
poškození, je zdravý a u
místních občanů se těší
vysoké oblibě. V jeho stínu na břehu řeky
občané v parných letních dnech
rádi odpočívají, rádi si
jej fotografují ve všech ročních
obdobích, topol tvoří totiž
majestátní kulisu louckému splavu s
klášterem Louka přes řeku v pozadí.
Pár dokumentačních fotografií ze
včerejšího dne posíláme v
příloze.
Zpráva o pokácení stromu vzbudila
velkou nevoli mezi místní občany na
sociálních sítích.
Ptají se nás, zda lze něco proti
pokácení zdravého a
unikátního stromu podniknout; zda pomůže petice,
že ji rádi podepíšou. Proto nejprve
volíme tuto oficiální cestu, kterou
umožňuje zákon – správní
řád. Apelujeme i na tzv. Aarhuskou úmluvu z roku
1998, která se roku 2004 stala
součástí právního
pořádku České republiky a která
zajišťuje spolupodíl veřejnosti na ochraně
životního prostředí.
Domníváme se totiž, že ani uložená
rozsáhlá náhradní
výsadba není schopna plně nahradit vysokou
hodnotu a zejména naprostou ojedinělost našeho
topolu černého.
Náš spolek nebyl účastníkem
předmětného řízení o
pokácení stromu, neboť neměl u
obecního úřadu podanou
generální žádost ve smyslu par. 70
zákona č. 114/1992 Sb. Přesto se nyní chceme k
danému záměru vyjádřit
jménem místní občanské
veřejnosti, která je záměrem
pokácení tohoto zdravého a
statného stromu šokována a zarmoucena,
nechápe dostatečně důvody k pokácení a
stěžuje si, že neměla možnost se k záměru
vyjádřit.
Současně žádáme, aby nám
Krajský úřad Jihomoravského kraje OŽP
v souladu s § 42 správního
řádu do 30 dnů sdělil, zda bylo řízení
zahájeno, a případně nás informoval o
svém dalším postupu. Předem děkujeme!
S pozdravem
Otto Bouda
předseda Okrašlovacího spolku ve Znojmě
-------------------------------
odpověď KÚ JM OŽP