 |
Č i n n o s t 2
0 1 4
|
OS ve ZNOJMĚ |
7. ročník výstavy „Open-Air Atelier“ ve Stálkách.Farní dvůr ve Stálkách hostí od 5. července 2014 české, moravské a rakouské současné umělce a jejich díla. Za krásného dopoledne zde proběhla vernisáž výstavy „Pod širým nebem“. Tento – již sedmý ročník – opět pořádají manželé Lenka a Otakar Baburkovi. Bývalou faru u kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Stálkách si koupili po návratu z emigrace v roce 1990. Tehdy to bylo ovšem skoro úplné zbořeniště – výsledek socialistického hospodaření zemědělského družstva. Vše postupně zrekonstruovali a opravili a vdechli tomuto místu „na konci světa“ opět život. Zpočátku zde provozovali i hospodu „Farní dvůr“, ale nakonec zůstalo jen při ubytování a hlavně při kumštu : vznikla galerie „Atelier“. Současně to tady přes léto už žije a setkávají se zde hlavně umělci z obou stran hranice. Předzvěst těchto pravidelných akcí nastala 16. června roku 2007, kdy jako „ArtClub Stálky“ si Baburkovi pozvali skupinu osmi mladých žen z Vídně – „Delta Frauen“, které zde na místě vytvořily 18 barevných látkových korouhví, připevnily je na dlouhé bambusové tyče a jako neobvyklé představení s nimi kráčely do letního obilního pole a pak zpět na farní dvůr, kde je přechodně instalovaly. Performance se jmenovala „Venuše ve větru“, neboť látkový trojúhelník působil lehce eroticky. Po tomto úspěchu se Baburkovi rozhodli k další, již systematicky pojaté letní akci : každoročnímu konání výstavy na farním dvoře. Zde pak umělecké artefakty zůstávají celý rok skutečně pod širým nebem. (Některé už trochu zrezivěly, ale jsou tím ještě zajímavější.) První ročník „Open-Air“ byl zahájen 24. června 2008. Umělci si do Stálek cestu našli, i když napoprvé někteří v tomto tichém a zadumaném kraji přece jen trochu bloudili. Většina zde od té doby vystavuje každoročně. Jsou to samozřejmě Lenka a Otakar Baburkovi, nyní z České republiky, dále Karel Pokorný ze Znojma, Jiří Ryšavý z Vranova n. D. a z Rakouska zvláště Sabina Müller–Funk a Josef Symon z Vídně, Linda Brodner (Laxenburg) i mnozí další. K povědomí o celém kraji na pomezí dvou států jistě přispěl i dvojjazyčný časopis s názvem „Okno – Fenster“ s česko – rakouskou redakcí, který od roku 2002 až do prosince 2011 sponzoroval znojemský mecenáš umění ing. Karel Fiala, současný místopředseda Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Zaujal i objekt velké složené hromady dřeva s názvem „Pocta Josephu Beuysovi“. Vernisáž zahájil ve 14 hodin velký přívrženec tohoto kraje Willy Erasmus. Ten měl nabitý den - odpoledne musel ještě cvičit tango se Sabinou Müller – Funkovou na kurzu vedeném čilským tanečníkem v Drosendorfu. Celkem se zde sešlo na padesát lidí z obou stran hranice. Vládla pohostinná a přátelská atmosféra, kterou podpořilo ještě výborné víno již tradičního dodavatele – vinaře Schubertha z rakouského Langelois. Přítomná umělkyně ing. Simona Dunglová, členka znojemského výtvarného sdružení „Meandr“ byla celou atmosférou tak okouzlena, že přislíbila svoji účast na příštím ročníku: hned si prý objedná něco z Kovošrotu a bude svařovat – objekty musí vydržet zdejší tuhou zimu. Příští rok by měl být i zmíněný hraniční mostek převeden za 1 CZK na Okrašlovací spolek, který ho bude udržovat – takže se opět chystá nová akce na mostě. Ještě snad stojí za zmínku, že jsme cestou autem ze Znojma do Stálek zabloudili : krajina je zde všude tak podobná, že jsme projeli bez povšimnutí státní hranicí a přijeli do pohraničního Langau v Rakousku. Ještě před pětadvaceti lety by po nás naši pohraničníci stříleli... Dr. L. Černošek, červenec 2014.V článku byly použity i materiály z různých čísel časopisu „Okno – Fenster“. |