PRVNÍ
KAMENY ZMIZELÝCH
(STOLPERSTEINE) TAKÉ VE ZNOJMĚ
Berlínský
umělec Gunter Demnig je známý
svojí iniciativou připomínek holocaustu v Německu
i v jiných zemích. Na památku
židovských spoluobčanů odvlečených do
vyhlazovacích táborů – hlavně do
Osvětimi umísťuje před jejich bydlištěm do
chodníku dlažební kostky s mosaznou destičkou. Ta
nese jméno zmizelého, narození a datum
odvlečení do koncentračního tábora.
Ve Znojmě se
první dva stolpersteiny objevily ve čtvrtek 4. srpna 2016 a
to v 17 hodin.
Od konce 19.
století žila v našem městě rodina
významného židovského podnikatele
Weinbergera. Za první republiky měli
jednotliví členové domy vedle sebe na Wilsonově
(dnes Rudoleckého) ulici, dnešní
čísla 19, 21 a 23. Prakticky celá rodina se v
roce 1938 v září před Hitlerem
zachránila, ale paní Irena
Weinbergerová, rozená Hofmann (nar. 1899) byla
již od roku 1932 vdovou a žila s malým synem Georgem
Alexandrem (nar. 1929). Není proto divu, že se
znovu zamilovala, a sice do důstojníka čsl.
Armády (ve Znojmě byly dvě veliké
vojenské posádky). To se jí
stalo osudným. Rodina Weinbergerů se dostala do
Švýcarska a Anglie, dnes žijí potomci
v USA. Irena se synem měla nastoupit do transportu do
Terezína, ale přes Slovensko se chtěla dostat – se
změněnou identitou – do Maďarska. Zde jejich stopa v roce
1942 končí.
Z New Yorku teď tedy
přijela její neteř, paní Lilian
Siculare (roz. Weinbergerová) i s celou rodinou,
aby se tak důstojně rozloučila se svojí tetou a
bratrancem, o jejichž dalším osudu už
není nic známo. Za přítomnosti asi
osmdesáti dalších
účastníků pietní slavnosti byly před
domem č. 21 usazeny do chodníku „Kameny
zmizelých“. Jsou zatím první
ve Znojmě. Celou akci pomohli zorganizovat členové
Okrašlovacího spolku. Hosté z USA si
také mohli prohlédnout židovský
hřbitov, pamětní desku znojemské synagogy,
keramickou továrnu Laufen (dříve Dittmar-Urbach),
neboť matka Lilian pocházela z rodiny Lichtensternů,
která zakoupila od rodiny Dittmar znojemskou
továrnu. Prošla si i vilu na č. 19 (dnes
mateřská školka), kde do svých pěti
let a půl let bydlela s rodiči. Na některé věci z
vily, zahrady i na svoje příbuzné si
stále pamatovala. Dnes je Lilian
Siculare-Weinbergerové již 83 let, ale je stále
čilá a svojí rodinu, která sem přijela
z Vídně neustále
„organizovala“. Snad to nebude jejich
poslední návštěva Znojma,
paní Lilian zde byla už po třetí (1990, 2001).
L. Černošek, srpen 2016