Výroční zpráva Okrašlovacího spolku ve Znojměza rok 2016Od minulé výroční valné hromady spolku (konané dne 13. ledna 2016) se spolek pravidelně scházel každých 14 dní, ve středu v 19 hodin v restauraci „U Karla“, Mikulášské nám. 6 ve Znojmě. Termíny schůzí byly řádně ohlášeny prostřednictvím e-mailových pozvánek zasílaných všem členům spolku a také na webových stránkách spolku. Každá schůze měla svůj předem připravený a schválený program. Vedení spolku pracovalo ve složení: Otto Bouda, předseda, Ing. Karel Fiala, místopředseda, MUDr. Lubomír Černošek, místopředseda. Hospodářem spolku byl Ing. Vladimír Husa. Zapisovatelem: Dr. L. Černošek, od října Dr. J. Kacetl. Správcem webu: Karel Jakl. Kontrolní komise ve složení Karel Jakl, předseda, Zdeněk Beránek a Ing. Tomáš Bílek, členové, nemusela během roku 2016 řešit žádný závažný případ související s činností spolku. Přehled činnosti spolku v roce
2016:
Činnost spolku vycházela z
plánu práce na rok 2016, jenž byl
projednán valnou hromadou spolku dne 13. ledna 2015.1) Obnova Sealsfieldova kamene – 21. 5. 2016 Ve spolupráci s Mezinárodní společností Charlese Sealsfielda a spolkem „Popice Charlese Sealsfielda“ (Ing. Bogdanová) spolek přispěl k obnově pamětního kamene světoznámého spisovatele na patrně nejoblíbenějším vyhlídkovém místě v Národním parku Podyjí, u Popic. Kámen byl po 2. světové válce odtesán, aby se zapomnělo na vyhnání německých spoluobčanů z našeho kraje. Teprve až po více než sedmdesáti letech byl původní nápis podle kvalitní staré fotografie obnoven. Obnovu v obtížném terénu na příkré skále provedl umělecký kameník Dalibor Dolejší, který s námi už spolupracoval na jiných projektech. Musel se zde připoutat horolezeckým lanem. V sobotu 21. května 2016, i za účasti televize a samozřejmě představitelů spolku, popického sdružení a ředitele NP Podyjí ing. T. Rothröckla – a dalších početných návštěvníků – byl nápis slavnostně odhalen. U obnoveného rodného domu spisovatele byla zasazena „Narozeninová lípa“ – Národní park Podyjí totiž slaví již čtvrtstoletí od svého vzniku. „Tečkou“ za akcí byla komentovaná prohlídka výstavy současného znojemského výtvarníka Karla Pokorného ve „stodole“ – nyní již výstavním prostoru – přímo za dvorem domu Karla Postla. Ten slouží už několik let jako muzeum Charlese Sealsfielda. 2) První stolpersteiny ve Znojmě za rodinu Weinbergerů – 4. 8. 2016 Na žádost paní Lilian Sicular z USA, potomka znojemské továrnické rodiny Weinbergerů, spolek zařídil všechna nutná úřední povolení pro instalaci tak zvaných „Stolpersteine“, pamětních kovových kostek nesoucích jména obětí holocaustu. Dva takovéto kameny byly 4. srpna instalovány na chodníku před domem Fritze Weinbergera na Rudoleckého ulici 21. Instalaci provedl sám berlínský umělec Gunter Demnig, autor iniciativy. První znojemské stolperteiny připomínají Irenu Weinbergerovou, rozenou Hofmannovou (nar. 1899), manželku Fritze, od roku 1932 vdovu, a jejich syna Jiřího Alexandra (nar. 1929). Irena se synem měla nastoupit do transportu do Terezína, ale přes Slovensko se chtěla dostat – se změněnou identitou – do Maďarska. Zde jejich stopa v roce 1942 končí. Z New Yorku na ceremonii instalace kamenů přijela Irenina neteř, paní Lilian Sicularová (roz. Weinbergerová) i s celou rodinou. Akce se zúčastnilo asi 80 osob. Celou akci pomohli zorganizovat členové Okrašlovacího spolku. Průvodcem rodiny po celý den byl Dr. J. Kacetl, manželé Černoškovi zase zajistili otevření rodinné vily v čp. 19. Hosté z USA si tak mohli prohlédnout židovský hřbitov, pamětní desku znojemské synagogy, keramickou továrnu Laufen (dříve Dittmar-Urbach), neboť matka paní Lilian pocházela z rodiny Lichtensternů, která zakoupila od rodiny Dittmar znojemskou továrnu. 3) Pokračování v umisťování sponzorských laviček Spolek umisťuje lavičky do Gránic od roku 2011. Projekt řídí Otto Bouda. Všechny zbývající nakoupené lavičky po květnové dohodě předány Městským lesům Znojmo (Ing. Benešovský), které posléze provedly jejich instalaci. Lesy budou také instalovat 2 naučné panely, připravené již v roce 2014. Jejich umístění bylo odloženo z důvodů možné kolize s projektem Městských lesů. Mezitím v Gránicích řádila opět znojemská svoloč, některé lavičky byly opět odcizeny. Krádeže nebyly nikdy Policií ČR objasněny. Projekt lavičky do Gránic byl z těchto a kapacitních důvodů ukončen.
Letošní ocenění:
5) Promenádní koncert 28. srpna uspořádal spolek v Horním parku již pátý ročník promenádního koncertu. V podání čtyřčlenného smyčcového sdružení „Komorního orchestru Brno“ si účastníci poslechli skladby Strausse, Lehára, Ježka a dalších oblíbených skladatelů. Korzovalo se v kostýmech přelomu 19. a 20. století, ale byly zde i sokolské kroje a Jan Blažíček přijel svým novým retro automobilem, modelem z dvacátých let (replikou z roku 1960). Po celé dvě hodiny všichni na lavičkách nebo u vinařského stánku Zdeňka Čižmáře poslouchali známé skladby, trochu se i tančilo. 6) Hraniční most u Stálek Ve spolupráci s projektantem Ing. Pivničkou proběhla obhlídka havarijního stavu mostu, jeho fotodokumentace a zákres možné úsporné sanace pomocí nové mostní klenby a betonové injektáže. Spolek musí nejprve získat alespoň hrubý položkový rozpočet nákladů, aby mohl začít shánět na opravu finanční prostředky z dotačních zdrojů. 7) Výlety spolku V letošním
roce členové spolku po dvouleté odmlce navázali na tradici a zorganizovali
hned několik naučných výletů.
Oponentura radnice a dalších úřadů vzala spolku v roce 2016 opětovně velkou část energie a pracovní náplně, kterou by bylo jinak možné věnovat pozitivnějším cílům. Všechny výsledky jsou ale v letošním roce deprimující. Cítíme, že ve městě a konec konců v celém státě nastupuje ze strany úřední i soudní moci poměrně tvrdý kurs vůči občanské společnosti. a1. Kácení a „revitalizace“ další části Dolního parku V rámci radnicí připravované „revitalizace“ další části Dolního parku (v plánu na rok 2016) jsme oponovali navrženému rozsahu kácení v této lokalitě. Naše odvolání z prosince 2015 krajský úřad svým rozhodnutím z 16. 12. akceptoval a vrátil věc k prvoinstančnímu správnímu orgánu – odboru ŽP MěÚ Znojmo. Ten v naprosto bleskurychlé lhůtě (patrně pod silným tlakem vedení města) vydal nové rozhodnutí o kácení. Odbor životního prostředí postupoval zcela nestandartně a rozhodnutí roznášel osobně Boris Dostál účastníkům řízení, což se do této doby nikdy nestalo. Proti rozhodnutí odboru ŽP jsme na konci ledna 2016 sepsali nové odvolání. Náš předpoklad, že tím kácení pozdržíme až do podzimu, se však nenaplnil. Krajský úřad odvolání vyřídil bleskurychle a s konečnou platností kácení posvětil. Nic již nepomohlo, že jsme 10. února 2016 předali vedení radnice petici s 705 podpisy občanů jako ostrý nesouhlas s kácením a nešetrnou revitalizací. Zastupitelé města však petici moc neřešili, pouze ji v dubnu „vzali na vědomí“. A to už bylo po všem. 19. března totiž byla alej Dolního parku až na pár jedinců celá vykácena. Padlo 44 stromů. Reportáž ČT Brno nebyla objektivní, vyjádření předsedy spolku nebylo vůbec použito. V dané záležitosti jsme udělali maximum, leč proti úřední mašinerii jsme neměli šanci zvítězit. Malou náplastí alespoň bylo vyjádření krajského úřadu na naši stížnosti proti postupu tajemnice MěÚ Znojmo ve věci loňské listopadové demonstrace: Kraj konstatoval pochybení tajemnice, když odmítla vyhlásit oznámení o demonstraci v městském rozhlase. Naše další stížnost, proti postupu ředitele NPÚ Dr. Váchy, byla vyřízena ministrem kultury negativně. b. Hasičská zbrojnice na Mansberku Ač jsme již v prosinci 2014 ústy zastupitele Kacetla upozornili na možná urabnisticko-architektonická úskalí záměru, krajský hasičský sbor si již v létě roku 2015 v naprostém utajení vyřídil územní rozhodnutí pro výstavbu nové hasičské stanice za areálem Policie ČR na Pražské (Mansberk). Jako zákonný účastník územního řízení jsme byli obejiti stavebním úřadem ve Znojmě, nebyli jsme vůbec informováni a přizváni. Jakmile jsme se o řízení z novin dozvěděli, podali jsme v březnu podnět ke krajskému úřadu, aby prošetřil postup stavebního úřadu. Ten však žádné pochybení neshledal a naši legitimaci k účasti na řízení zamítl s odkazem na to, že výstavbou stanice nebudou ohroženy zájmy přírody a krajiny. Obrátili jsme se proto v červnu na stavební úřad ministerstva pro místní rozvoj jako nadřízený orgán kraje. Ani tam jsme ale nepochodili. Proto jsme podali v listopadu správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Hlavním argumentem je rozpor s platným územním plánem (výška věže hasičárny překračuje regulativ). Žaloba byla velmi rychle projednána, leč již v prosinci zamítnuta na základě velmi kontroverzního výkladu správního řádu. Soud nám totiž vytkl, že i když jsme nebyli znojemským stavebním úřadem zahrnuti do územního řízení, měli jsme se tak chovat a ve lhůtě jednoho roku od vydání podat klasické odvolání. Jak jsme se o úmyslu investora a utajeném územním řízení v oné roční lhůtě měli legálně dozvědět, o tom již soud mlčí. Výklad zákona ze strany soudu je dán judikaturou NSS, takže je závazný, nicméně vytváří jasné předpoklady pro úřední zvůli: Stavební úřad tedy nemusejí účastníky řízení zahrnout do řízení, mohou tedy vydat v tichosti rozhodnutí, rok mlčet a pak se již případní účastníci řízení nemohou žádnou, ani soudní cestou bránit. Je toto právní stát? c. Další oponentura a podněty
9) Ostatní aktivity a chod spolku
Nesplněné úkoly • Publikační činnost. Ani v roce 2015 nebyla vyvinuta žádná samostatná publikační činnost spolku. Byly pouze sepsány odborné příspěvky do Sborníku SOkA Znojmo. Stav
členské základny:
Spolek během roku přijal jednoho
nového člena. Počet členů spolku k 31.
prosinci 2016 byl 26.Sepsal: J. Kacetl Přečteno a schváleno na valné hromadě spolku dne 11. ledna 2017. Otto Bouda předseda spolku
|