 |
Projevy, přednášky, články2 0 1 3 |
OS ve ZNOJMĚ |
|
Zachraňme znojemské parky - kino Svět 16.října 2013 Vážení přítomní, Znojemské parky byly založeny v roce 1804 a nesporně patří ke kulturnímu dědictví našeho města. Jak je vidět z leteckého snímku, obepínají východní okraj MPR a zároveň výrazně eliminují negativní vliv dopravního průtahu městem. Netřeba snad připomínat, že parky plní funkci nejen kulturní, estetickou či architektonickou, ale zvláště pak v dnešní moderní době i funkci zdravotní, biologickou, klimatickou a hygienickou - parky snižují prašnost, tlumí hluk a vibrace z dopravy, snižují teplotu v letním období, zvyšují vlhkost a vytváří příjemné klima a intimní prostředí občanům při odpočinku. Parky by proto měly být oázou klidu, kde lidé mohou odpočívat a relaxovat. V letošním horkém létě jsem naměřil teplotní hodnoty, které pro ilustraci uvádím: - Dlažba na dolním náměstí: 59 °C - Teplota vzduchu u meteorologické stanice na náměstí Komenského: 32 °C - Teplota ve stínu Horního (dosud nepokáceného parku) : 23 °C Městský člověk potřebuje více než kdy jindy kontakt s přírodou. Tuto potřebu může alespoň částečně uspokojit v městských parcích, neboť tyto jsou bezesporu svébytným živým ekosystémem, který využívají nejen lidé, ale i velké množství živočichů. V parcích byl například zaznamenán výskyt 28 druhů ptáků a několika druhů netopýrů, z nichž některé, například strakapoud jižní, jsou dokonce chráněné zákonem. Na stromy proto nelze pohlížet jen jako na nějaký neživý inventář, jako na technickou plochu, kterou lze holosečným způsobem obnovit, jak se to stalo v Prostředním parku. Potrvá ještě mnoho roků, než si zde sedneme do stínu vzrostlých stromů, než v jejichž korunách zahnízdí hrdlička zahradní, sýkora koňadra, kos černý či pěnkava obecná. Rád bych se vyjádřil i k výběru stromů, které mají nahradit stávající alej, ve které jsou ponejvíce zastoupeny jírovec maďal, částečně lípa srdčitá a javor mléč. Naproti tomu navrhované druhy jsou zcela nové, cizí a v našich parcích nezastoupené v jediném exempláři. Jsem proto přesvědčen o tom, že navrhovaná nová skladba dřevin zcela změní charakter, vzhled, barevnou kompozici a pocitové vnímání znojemských parků. Alej kaštanů byla v Prostředním parku nahrazena červenolistým kultivarem javoru horského. Obdobně má být postupováno i v Horním a Dolním parku. Estetický účinek tohoto kultivaru je ve větším počtu stromů skličující. Jeho fialové listy vyvolávají pochmurnou až temnou atmosféru. Proto se v parkových kompozicích používají tyto barevné kultivary jen jako solitéry, nikdy však jako páteřní alejový strom. V českých parcích není znám jediný – zdůrazňuji jediný - případ použití purpurového javoru horského pro tvorbu alejí. Nevidím proto žádný rozumný důvod, proč by zrovna ve znojemských parcích měl být uskutečněn navrhovaný nezodpovědný a prapodivný experiment. Chceme-li proto alespoň částečně zachovat kontinuitu druhů a máme-li respektovat původnost druhů nových, bude zcela určitě lépe, když vsadíme například na domácí a pro znojemsko typickou lípu srdčitou nebo velkolistou, teplomilný dub cer nebo uherský, javor mléč nebo babyku. Domnívám se, že dobrou volbou pro obnovu alejí by byl opět kaštan - jírovec maďal – strom, který je krásný v každém ročním období a který důvěrně znají generace znojemských dětí. Navíc není jírovec žádným významným alergenem. Stejného názoru byli i radní v Olomouci, kde byla známá kaštanová Rudolfova alej opět obnovena týmž druhem. Možností je jistě více. Proto je zcela absurdní tvrdit, že jediným vhodným kandidátem, který má nahradit jírovcovou alej, je javor horský purpurový, který u mnoha občanů vzbuzuje velmi negativní reakce. Vždyť zeleň – již z podstaty významu tohoto slova - má být zelená, nikoliv purpurová nebo červená. Mnoho občanů odmítá holosečný nebo časově rychlý způsob obnovy stromů v parcích. Nutná je citlivá a postupná revitalizace rozložená alespoň do roku 2025. I dendrologický posudek Ing. Jana Machovce nepožaduje okamžité pokácení všech dotčených stromů. Naopak, jeho autor doporučuje etapizaci realizace projektu až do roku 2025, tak aby nebyly naráz káceny dlouhé úseky parků. Ing. Machovec uvádí, že rizikových stromů je v Horní aleji 73, v Prostřední 20 a v Dolní pak 34. Ostatní je možno ponechat do roku 2025 nebo ponechat na dožití. Naproti tomu Ateliér TIšnovka požaduje odstranit v rámci realizace projektu v Horní aleji 205! stromů v Prostřední 52! stromů a v Dolní aleji 75! stromů. Ze srovnání těchto čísel myslím dostatečně jasně vyplývá, že není nutný tak radikální přístup, jaký byl uplatněn Prostředním parku na podzim roku 2012. Je škoda, že pro revitalizaci parků nebyl vybrán citlivý záměr Ing. Damcové, která se v soutěži o projekt obnovy znojemských parků ocitla bohužel až za Ateliérem Tišnovka. Na rozdíl od něho předpokládala šetrný a postupný způsob obnovy parků. Navíc byl její projekt mnohonásobně levnější než projekt Ateliéru Tišnovka za 100 miliónů Kč. Pod petici s názvem „Zastavte devastaci znojemských parků“ se podepsalo téměř 1000 občanů města Znojma a jeho návštěvníků. Toto číslo jasně vypovídá o tom, že mnohým není osud znojemských parků lhostejný a že nesouhlasí se způsobem, jak začala jejich obnova prováděná podle projektu zpracovaným Ateliérem Tišnovka z Brna. Na závěr bych rád připomněl komunálním politikům, že znojemské parky nepatří znojemské radnici, nejsou ani vlastnictvím projekčních ateliérů. Jsou historickým vlastnictvím občanů Znojma.
Text: Petr Lazárek, Občanské sdružení Za Znojmo přívětivější, ve Znojmě, 16. 10. 2013 Foto: Karel Jakl |